Sirotek

Dobře situovaná rodinka si po prožitém traumatu s potratem rozhodnou adoptovat rozkošnou holčičku z dětského domova. Z té se ale vyklube bezcitný zabiják…

Americký horor Sirotek je vcelku dosti „hollywoodský.“ Což znamená veliká stylizace a v kompletně vyfabrikovaný příběh, ačkoliv se inspiroval reálným základem. Nebudu ale schválně říkat z jakého, pro případ že jste film ještě neviděli. Každopádně jsem rád, že na rozdíl od jiných podobných hororů ani nikde netvrdí, že je to „založeno na skutečných událostech“ a prostě si jede horor s děsivým dítětem ve stylu Omen (Přichází Satan!).

Zajímavé je, že v tomto hororu s dítětem nejsou mysteriózní prvky, dítě je prostě jen kvalitní manipulátor. Nejedná se o kdovíjak inteligentní a promyšlený horor, ale není také úplně stupidní a je zábavný. Občas divákovi předhodí nějakou pořádně drsnou či znepokojující scénu, která se dokáže zarýt do paměti.

Co se týče scénáře, tak jsem si občas říkal, že už je něco trochu „mimo“, aby mě překvapilo finální vyústění (podařilo se mi vyhnout spoilerům), který tu nerealističnost předtím ospravedlňuje. Tedy bavíme se o realističnosti v rámci fikčního světa tohoto hororu.

Jedna z hlavních výsad filmů, která povyšuje Sirotka nad průměr, je hlavní představitelka Isabelle Fuhrman. Ta ve dvanácti letech podala naprosto strhující herecký výkon. Dokáže být roztomilou panenkou i démonickou sadistickou mrchou, která má svůj tajný odporný plán. Mezi těmito dvěma osobnostmi pak herečka umí nenuceně přepínat.

Nad trochu hloupoučkým scénářem vítězí herectví Isabelle Fuhrman a určitě pomáhá i kvalitní režie.